Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Bioplynová stanice
Zde dochází ke spalování především živočišného odpadu z výkrmny prasat pro výrobu elektrické energie. Biomasu tvoří převážně kejda z farmy. Technologická část bioplynové stanice je složena z jímky surové kejdy, anaerobního reaktoru, strojovny reaktoru a plynojemu, plynové kotelny a strojovny KGJ (kogenerační jednotky). Pro zvýšení produkce bioplynové stanice se do surové kejdy přidává masokostní moučka, pro jejíž skladování v areálu BPS slouží příjmová stanice – dva zásobníky moučky s dopravníkem pro její dávkování. Z dopravního prostředku se moučka jednorázově pneumaticky dopravuje do jednoho ze zásobníku, odkud je moučka řízeně dávkovaná do jímky surové kejdy. Ta se přivádí z jednotlivých pavilonů farmy do jímky, která je vybavena čerpadlem pro čerpání kejdy a míchacím zařízením, které zajišťuje homogenizaci jejího obsahu. Kejda spolu s masokostní moučkou tvoří nerozpuštěnou suspenzi moučky v kejdě. Čerpání do reaktoru probíhá minimálně s hodinovými přestávkami. Celá jímka je pro omezení zápachu zakryta membránou. Pro dopravu surové kejdy do reaktoru je určena samostatná výtlačná potrubní trasa. Anaerobní reaktor je v betonovém provedení s příslušnými potrubními prostupy, zajišťujícími přívod a odběr anaerobně stabilizované kejdy. Obsah reaktoru je ohříván pomocí topné spirály umístěné uvnitř reaktoru a současně pomocí spirálového výměníku voda - kal na teplotu 38 – 42 °C. Promíchání obsahu reaktoru zajišťují tři ponorná míchadla.
Čerpadla okruhu ohřevu reaktoru, odběru kalu z reaktoru, stejně jako spirálový výměník jsou umístěny ve strojovně reaktoru. Potrubní propojení kejdy a topné vody mezi vlastním reaktorem a strojovnou reaktoru je uloženo ve spojovacím zemním kanálu. Separátor kejdy je umístěn v nadzemním podlaží objektu. Přízemní část je pod tímto prostorem volná pro možnost dopravního prostředku v případě provozu separátoru.
V případě mimořádného stavu, kdyby byly obě KGJ mimo provoz, je navržen náhradní zdroj tepelné energie – kotelna, jejíž provedení umožňuje provoz na náhradní palivo, kterým je propan a bioplyn. Součástí kotelny jsou i zásobní nádrže propanu ve venkovním provedení. Vyprodukovaná horká voda ze spalování propanu umožňuje ohřev surové kejdy v anaerobním reaktoru. Po částečném dosažení provozní teploty, kdy se začne vyvíjet bioplyn, je spalování propanu nahrazeno bioplynem. V případě odstavení obou KGJ umožňuje provedení kotelny zachovat provoz anaerobní stabilizace kejdy.
Plynové hospodářství je tvořeno zásobníkem bioplynu, které se skládá z plynojemu, rozvodného potrubí bioplynu, vybavení strojovny bioplynu, zařízení pro snížení obsahu síry v bioplynu a hořáku zbytkového bioplynu. Vlastní plynojem je nízkotlaký dvoumembránový plynojem, kde je potřebný přetlak bioplynu tvořen tlakem vzduchu vháněného mezi jednotlivé membrány. Kvůli dispozičním důvodům je plynojem umístěn na stropě anaerobního reaktoru. Zde také nalezneme i další součásti dodávky plynojemu jako je jímač bioplynu, kapalinová pojistka a vzduchový ventilátor. Ve strojovně plynojemu jsou umístěny vodní uzávěry bioplynu, včetně zásobníků vody, automatických odvodňovačů a měření průtoku bioplynu k jednotlivým spotřebičům. Pro zajištění potřebného minimálního tlaku bioplynu před spotřebiči (2 kPa) slouží zvyšovací ventilátor tlaku.
Pro dodržení přípustné koncentrace H2S v bioplynu na vstupu do kogeneračních jednotek (0,1 % objemově) slouží zařízení pracující na principu oxidace H2S sirnými bakteriemi ve vodním prostředí na elementární síru. To se skládá ze zdroje vzduchu, dávkovacího zařízení a elektrorozvaděče.
Pro likvidaci mimořádných přebytků bioplynu byl navržen hořák zbytkového bioplynu s příslušenstvím, který se nachází ve venkovním prostředí.
