Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Co děje se bioodpadem dál?
Většina vytříděného bioodpadu jak z domácností, tak ze zahrad je vhodná ke kompostování. V zástavbách rodinných domků se shledáváme s větší příležitostí k vytvoření si vlastního kompostu. Ke shromažďování bioodpadu jak v zástavbě rodi
nných domů, tak v zástavbě panelákové můžeme využít některé z následujících možností.
Pro oddělený sběr bioodpadu je výhodné použít odvětrávané nádoby (120 a 240 litrů) s mřížkou na dně nádoby, která zabraňuje hnití odpadu ve výluhu. Snižuje se tím zápach a prodlužuje termín svozu bioodpadů. Jsou použitelné pro sběr BRKO na sídlištích, jelikož také chrání odpad před hlodavci. Tyto nádoby je však nutné vyvážet v intervalu nejdéle jednou za 14 dní a pravidelně vymývat, což závisí na druhu sbíraného materiálu, nejméně však 1 x za rok.
K lepší manipulaci s bioodpadem se mohou použít např. kompostovate
lné sáčky, které se v kompostu rozloží do 90 dnů. Tyto sáčky jsou složené ze 60% z bramborového škrobu a ze 40% z PLA (paropropustného plastu). Materiál je houževnatý a odolný proti protržení. Při uskladnění na suchém místě chráněném před slunečním zářením a teplotami nad 40°C sáčky nedegradují a zachovávají si své původní vlastnosti po dobu až dvou let.
Další možností, která je užitečná spíše pro sezónní obyvatele – chataře, je použití kompostovatelných pytlů s objemem 120 litrů. Svoz těchto pytlů může být nepravidelný a kapacita sběru je závislá pouze na počtu pytlů. Po jejich naplnění je nutný odvoz nejpozději do týdne, aby nedošlo k rozkladu pytle.
Poslední možností je mobilní sběr – pojízdné sběrné místo. Tento způsob je vhodný pro sběr zahradního odpadu, při kterém mají občané v pravidelných intervalech možnost odložit bioodpad v blízkosti svého bydliště.
Většina takto vytříděného bioodpadu se dále sváží a kompostuje ve velkých kompostárnách. Kompost pak putuje k zemědělcům jako ekologické hnojivo.
Dalším způsobem jak využít tento odpad pro zemědělství je výroba mulčovacích a pěstebních substrátů.
V české republice se také začíná v poslední době hodně využívat tento odpad pro energetické účely - tzv. spalování biomasy. Na to se však nehodí bioodpad z domácností, jelikož obsahuje na rozdíl od slámy a podobných suchých bioodpadů spoustu vody, která velmi snižuje efektivnost spalování.
Vermikompostování
Využívá schopnosti žížal (žížaly hnojní) přeměňovat rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo. Žížaly se krmí zbytky jídel, především ovoce a zeleniny, množství bioodpadu se odvíjí od počtu žížal. Množství 0,5 kg žížal zkonzumuje za den okolo 0,25 kg bioodpadu, což je zhruba množství vyprodukované čtyřčlennou rodinou za 1 den. Tak vzniká nejúčinnější organické hnojivo, které příznivě působí na růst kořenů rostlin a jejich celkový vývoj.
